Verše

Zasekl se v metru
dvoumetrový chlap,
teďka je z něj lilipután,
no trefil by mě šlak.

Láska je tak krásná,
jedinečná a vzácná,
proto jsem moc ráda,
že našla jsem kamaráda,
co změnil se v přítele
a je nám spolu vesele,
protože se moc milujeme
a společnou budoucnost plánujeme.

Je to láska, nezastírám,
zasněně se na něj dívám,
on je můj princ pohádkový
a každý den s ním je snový,
snad spolu chodit budeme
a už se nerozejdeme,
nepřeju si už nic víc,
než mu to konečně říct.

Proč štíhlejší než režná nit,
chce každá žena z jara být?
Proč běhá, cvičí ani nejí,
chudák hubne a něco neví!

Rytířům se to nelíbí,
radši jsou, když zesílí,
nemaj rádi vychrtliny,
boubelky se jim více líbí!
Nezbožňují modelky,
co kostnaté maj prdelky!
Vyzábliny nejsou prima,
v postýlce jim bývá zima.
Nechce je princ jediný,
když nemaj žádné obliny!

Pokračování básničky

Slzy. Slzy. Slzy.
Kdy uschnou?
Skončí brzy?
Proč brečím,
pláču
bez přestání,
když do myšlenek
vkrádá se mi
vzpomínání?
Když není už,
co bylo dříve,
všechno je
nové, jiné.
Minulost
s přítomností
najednou se
kříží,
s tou náhlou
proměnou
těžko se smířím.

Krásný je každý den,
když žiješ si svůj sen,
máš svého prince po boku.
Já to štěstí mám
a přeju ho i Vám,
ať je všem kolem do skoku.

Láska je nejkrásnější lidský cit,
bez něhož nelze žít,
kdo nezná lásky krásný sen,
je na vždy sám a opuštěn.

Potkali jsme se na trenažeru,
přiznal jsem se, jak to žeru,
myslela na něco jiného,
dnes máme v kočárku malého.

Zamilovaný do ní jsem
až po uši
a nepřejde jeden den,
kdy na ni a na věci,
o kterých mluvit se nesluší,
nemyslím,
a já moc dobře vím,
že ona jen je můj sen.

Kdybych uměla psát tak krásně jako ty
Zahrnula bych Tě veršemi
Abych Tě konečně přesvědčila
Že s Tebou mi přišla chybějící síla
Nemám srdce z ledu
A na Tebe myslet přestat nedovedu
Myslím na Tebe neustále
Ve dne i v noci
Už mi není pomoci
Tebe miluji upřímně a opravdově
LÁSKO!