Verše

Dny se vlečou,
slzy tečou,
láska mě opustila.
Udělala bych
úplně cokoliv,
abych vše vrátila.

Slunce jde spát do noci, za obzor zachází
v tom stínu, co vrhá, vzpomínky mé mě doprovází
poslední záře paprsků, klid v duši, co jsem ztratil, schází
to trápení mě ze snů, co bolí, svou krutostí probouzí.

Bodá jako nůž vraha, to je mé černé svědomí
jak tíží, když pokryto je jenom špínou, těmi sazemi
je jako balvan, táhne mě ke dnu, plazím se po zemi
mé hříchy jdou se mnou a nebe je pokryto hvězdami.

Mám ji rád, byla mou krajinou barevnou
v záři květů, co za dne voní, tak nádhernou
na nitkách slunečních paprsků tak dokonale úžasnou
tou vílou křehkou a jen vzpomínky, co pálí, na ni zůstanou.

Pokračování básničky

Slzy tečou po polštáři,
už nevnímám slunce záři,
nevidím lítat motýli,
asi usoužím se za chvíli.

Oči jsem si vyplakala,
když skončil můj velký sen,
nešťastná láska mi zkušenost dala,
že přes všechno i zítra bude další den.

Stopy dělá každé zvíře,
někdo v lese, někdo v díře.
Někdo malé, někdo velké,
hluboké a taky mělké.

Třeba slon, když v buši chodí,
často se on bahnem brodí.
Když vylézá z bahna ven,
pokaždé je unaven.

Hluboké tam stopy nechá,
kde je sucho, tam on spěchá.
Dlouho stopy v bahně jsou,
časem se však zanesou.

Také myška stopy dělá,
takové, co jistě chtěla.
Vidět nejsou, to je jisté,
cestičky má ona čisté.

Kde má úkryt, nikdo neví,
díky větru, co se zjeví.
Její stopy zamete
a tím všechny poplete.

Každou noc chci usínat vedle tebe,
každou noc vnímat, co cítíš,
splynout v jednu bytost,
v pomalém proudu nechat se nést
až ke strhujícím vodopádům.
Z bouřlivých kaskád vzlétnout až k nebesům
a společně dotknout se hvězd.
Každé ráno probouzet se vedle tebe,
vidět rozbřesk,
kdy se slunce třpytí na tvé hebké kůži
a v dlaních cítit tvou rozprouděnou krev.
Zlatavý úsvit zaplaví naše nahá těla,
která se podle dávného rituálu opět změní v jedno.

Pařím, klikám, stahuju,
počítače miluju!

Bosýma nohama sklepávám rosu z křehké trávy,
co ulpěla mi na dlani, snad jedna z tvých slz.
Lehce slíbávám lesklé cestičky na tvé tváři,
dotýkám se tvých rozechvělých rtů
a cítím každičký detail našich propletených rukou.
Vzpomínám na naši první noc,
na dotyky tvojí horké kůže,
chvěla jsem se v tvých pažích
jak bezbranný lístek ve větru.
Chci se schovat do tvých dlaní
a bez zábran se oddat citu,
co umí z jiskry udělat oheň.
Ohromný žár spaluje moje srdce
a tvé slzy dají vzniknout novému poutu,
ještě silnějšímu, než bylo to předtím.
Najednou ze mě vyplouvá na povrch
něco nového, krásného,
co spalo hluboko, aby nebylo raněno.
Něco moc křehké a to ti teď dávám.
Věřím, že ty mi neublížíš.
Už vím, co je to láska,
už vím, co těch pět písmen znamená.

Má krásné dlouhé řasy
a ještě krásnější a delší vlasy,
a co se týká jejích očí,
tak z těch se mi hned hlava točí,
i hvězdy jí musí závidět,
jak se dívá na ten svět.
Prostě chybu nemá,
moje vyvolená.

Jak jsi krásná, když se tvoje tvář směje
září jako slunce a na duši z toho hřeje
to teplo sálá a ostych jako led taje
srdce pookřálo a ódy na lásku pěje.

Po nitkách té záře jako ve snu za noci kráčím
jdu v jeho stopách, jak hřeje, o tvé kráse sním
jak je dokonalá ve své skromnosti, jak úžasná, jen já vím
když se usmívá, jako letní den bez mráčků, hořím.

Jakou sílu má, nic nestojí a mnoho dává
stále ho vidím, to slunce, co hřeje, to se stává
nosím ho v sobě, ten tvůj smích ve mně zůstává
radost a štěstí probouzí, když se tvoje tvář usmívá.

Miluji tvůj úsměv, ty něžné a svůdné rtíky
chci je líbat, ochutnat tu sladkou chuť, těmi doteky
jeho zář, jak ve mně hřejí ty tenké světla nitky
vzplála ve mně vášeň, jak hoří ten oheň čisté lásky.

Čas za noci jak rychle ubíhá, jeho tempo znám jen
ráno na nitkách světla se probudím, byl to jen sen
v zamlžených ulicích kráčím, jak ponurý a šedý je den
stále ho hledám, tou jeho krásou jsem poblouzněn.

Prosím slunce, ať zapadá, chce se mi spát
den snad skončí, ať můžu si nechat zdát
o tvé kráse, co září jako slunce, chci tě líbat
vidět tvůj úsměv a svými rty se jich dotýkat.

Miluji tu jeho zář, jako o slunci jen o něm sním
ty nitky jeho světla, jejich teplo v sobě nosím
jak jsi krásná, jen tiše šeptám, o jedno prosím
hladit tvá líčka, něžnými dotyky, doufám, že smím.